Šťastné zítřky už byly
Už dlouho se u nás v Česku tak nenadávalo na poměry, jako právě v dnešní době. I když možná, že se nadávalo víc za pandemie, jenže to jsme se my lidé nesměli tolik shromažďovat, a tak jsme nadávali spíše jenom zavření doma v karanténě nebo jiném ‚domácím vězení‘. Naposledy, kam až moje paměť sahá, jsme byli s naší životní úrovní tak nespokojeni po pádu socialistického režimu, když došlo k narovnání cen a my jsme tak mohli naprosto nezvyklí na něco podobného přihlížet, jak nám rostou ceny všeho, včetně toho pro život naprosto nezbytného, přímo před očima.
Na co že si my lidé dnes stěžujeme? Opět stejně jako před těmi víc než třemi desetiletími hlavně na rostoucí drahotu. Ze které viníme – jak už jsme si v průběhu dějin našeho národa také zvykli – naši současnou vládu. Která prý nedbá o nás obyčejné lidi a naše potřeby jsou jí ukradené. Což za minulé vlády (tedy přesněji dvou vlád, v nichž se jenom měnil vzájemný poměr koaličních sil) nebylo. Jo tenkrát, to jsme měli politiky! Za nich bylo líp!
Ovšem máme pochopitelně jenom velice krátkou paměť. Když máme za to, že bylo líp v dobách, kdy jsme si nemohli nejen pořádně nakoupit, ale často si ani vydělat, kdy byla spousta lidí odsouzena k přežívání z finanční pomoci od státu, která ji byla poskytována výměnou za zákazy podnikání nebo aspoň znemožnění chodit do práce.
Kolik jenom našemu lidu rozdali peněz sociální demokraté hlavně na konci svého vládnutí! Už ani banky další peníze nechtěly. A jak jenom dostali přidáno státní zaměstnanci nebo důchodci na konci vládnutí ANO! A najednou je tu jiná koalice, a ta nejenom že nám lidem už tolik peněz nedává, ale navíc nás bere na hůl tím, že zdražuje.
Jenže naše vláda pochopitelně nezdražuje. Zdražují obchodníci a podnikatelé, a kdybychom mysleli, víme, proč se tak děje. Ono je totiž všechno jinak. Nestačí jen natisknout peníze a rozdat je plebejcům. Je třeba i pracovat a žít úměrně kvalitě své práce. Což se nám ale nelíbí. Protože jenom brát je příjemnější.